Přední americký chirurg Dr. Scott Shikora, ředitel Centra pro Metabolická onemocnění a Bariatrickou chirurgii v Brigham and Womens's Hospital v Bostnu přednášel na 10 setkání expertů v bariatrické chirurgii v rakouském Saalfeldenu o tom, že v chirurgii obezity se nelze vyhnout i selháním. Úspěch v 80% případů je považován v jiných oblastech medicíny za „skutečně dobrý výsledek“ (really good doing). V článku v Bariatrtic News se píše, že přes všechno snažení operatéra se podle Dr Shikory, přibližně u jednoho z pěti pacientů nedostaví úspěch. Neexistuje žádná operace, která by byla vždy úspěšná. Kdyby taková existovala, všichni by prováděli takový zákrok.
Definovat neúspěch bariatrické operace není jednoduché. Za nedostatečný pokles váhy se obvykle považuje EWL menší než 50% (ztráta méně než poloviny tzv. „nad-váhy“. Která je nad střed normální tabulkové hodnoty). Toto však nemůžeme brát doslovně například u pacienta, kterému se podstatně uleví nebo se mu výrazně zlepší jeho přidružené onemocnění (třeba diabetes). Podle autora ani vlastně nevíme, co máme považovat za selhání operace.
Existuje několik možných důvodů pro neúspěch bariatrické operace. Dr. Shikora poukázal na tři hlavní příčiny. Především jsou to nadměrná očekávání a taky „compliance“ pacienta/-tky. I sebelepší operace nemusí být optimální pro každého vzhledem k jeho/jejím schopnostem porozumět podstatě výkonu a ovládat a/nebo usměrňovat své chování (cognitive behavior) vzhledem k různým kulturním naturelům a rodinným zvyklostem. Pacienti často nejsou dostatečně připraveni k operačnímu řešení. Někteří adekvátně nespolupracují a nechovají se v souladu s doporučením, protože je to součást jejich povahy, přirozenosti. Dalším důvodem selhání může být i to, že operace nemusí být optimálně provedena, z různých objektivních či subjektivních důvodů. Nakonec nelze opomenout, že v průběhu času dochází ke změnám anatomickým, funkčním a princip operace může časem selhávat.
Pokusy různých autorů o vytvoření jakéhosi univerzálního skórovacího systému pro výběr operace, selhali, respektivě takové schéma nevyhovuje všem stejně. Dr Shikora se snažil srovávat charakteristiky těch pacientů, u kterých je výsledek operace neuspokojivý s těmi, u kterých je výsledek dobrý. Nedospěl k žádnému jednoznačnému závěru („It didn't really seem to work“). Nevhodný výběr operačního výkonu může mít různé příčiny. Nedostatek pevných teoretických podkladů pro takové rozhodování z něj často činí intuitivní hádání („guesswork“), do kterého často zasahuje pacient a/nebo pojišťovna, finanční aspekty apod.
Závěrem Dr Shikora konstatuje, že byť určitému selhání se nelze úplně vyhnout, a to zejména s rostoucím počtem provedených bariatrických operací, je potřeba dobrým výběrem připravených pacientů, volbou vhodné operace, ale i dlouhodobým sledováním, dispenzarizací pacientů alespoň udržovat míru neúspěchů na nejnižších možných číslech. Dále článek v Bariatric News pokračuje „If there was a four of five success rate in other areas of medicine, they would consider it as a tremendous victory“. Kdyby byla v jiných oblastech medicíny úspěšnost léčby u 4 z 5 pacientů, bylo by to považováno za ohromný úspěch. Bariatričtí chirurgové by proto neměli považovat svou „jenom“ 80%-ní úspěšnost za všeobecné selhání, neměli by být vůči sobě tak kritičtí.
