Ve srovnání s těmi, co používají vlastní dopravu, u dojíždějících veřejnými prostředky nebo aktivně (pěšky, kolem) bylo významně nižší BMI a zdravější složení těla, jak u mužů tak u žen. Muži, kteří dojíždějící veřejnou dopravou nebo aktivně cestovali měli BMI skóre kolem 1 bod nižší, než ti, kteří používají vlastní dopravu, což odpovídá rozdílu hmotnosti 3 kg. U žen činil tento rozdíl cca 0.7 BMI, což odpovídá v průměru rozdílu hmotnosti 2,5kg. Měření procenta tělesného tuku vedlo k podobným výsledkům co do velikosti a významu.
Ukazuje se, že rozdíly ve vývoji váhy podle typu dopravy jsou výraznější než jakých lze v průměru docílit v boji s obezitou držením různých diet a cílenými fyzickými aktivitami. I když je studie velká, nelze z ní vyvodit žádné závěry o kauzálních souvislostech. Přínos fyzické aktivity pro zdraví je dobře znám, a tato velká studie potvrzuje nižší riziko nadváhy u aktivně dojíždějících do práce, byť hromadnou dopravou.
Lze předpokládat, že váhové údaje získávané od samotných osob můžou být náchylné ke zkreslení, nepřesné a zavádějící, zejména u dospělých. Nicméně, autoři nabádají, aby bylo používání veřejné dopravy a pěší turistiky a cykloturistiky při cestě do práce a z práce "považováno za součást strategie zaměřené na snižování obezity a s ní souvisejících zdravotních problémů." V doprovodném úvodníku, výzkumníci z Imperial College v Londýně, říkají, že je rostoucí zájem o přesvědčování veřejnosti, aby jezdila méně a více docházela pěšky nebo kolem v zájmu udržení svého zdraví, i pro udržení průchodné dopravy a v zájmu zachování životního prostředí. Bohužel, aktivní dojíždění naopak trvale klesá ve většině zemí s vysokými příjmy od poloviny 20. století v souvislosti rozvojem motorismu.
Odkaz: Journal: British Medical Journal (BMJ)
