Obezita

Obezita se epidemicky šíří ve vyspělých státech světa. Vzhledem ke zdravotním rizikům, která jsou s ní spojena se stává z osobního problému jednotlivce závažný medicínský, a svým rozsahem i celosplečenský a ekonomický problém. Autoři poukazují na podceňování obezity laickou i medicínskou veřejností, na nutnost multioborové spolupráce, na možnosti miniinvazivní chirurgické léčby obezity i na potřebu koncentrace operační léčby obezity na specializované centra tzv. bariatrické chirurgie.
Epidemické šíření obezity ve vyspělých zemích západní civilizace spolu s její vysokými zdravotními riziky staví před laickou i medicínskou veřejnost mnohé otázky. Problematika tloušťky je všeobecně podceňována a možnosti dlouhodobě efektivní terapie nejsou proto plně využívány.

Je obezita nemoc?

Obezita je v mezinárodním seznamu diagnóz uvedena pod číslem E66. Světová zdravotnická organizace (WHO) ji definuje od roku 1998 jako nadměrné množství tuku v organismu. Jedná se o celoživotní multifaktoriálně podmíněné onemocnění. I když příčiny obezity jsou různé, v principu jde vždy o vyšší příjem energie, než je její výdej. O hormonální poruchu se jedná v méně než 1% případů. Hlubší poznání postavení genetiky, hormonálních, psychologických a jiných společenských vlivů na obezitu staví postižené z pozice pouhých provinilců spíše do pozice obětí vyžadujících léčbu. Klasifikace stupně obezity vychází z indexu tělesné hmotnosti tzv. body mass index (BMI), který se vypočítá z váhy a výšky. BMI= váha v kg/ výška v m 2 .

Jaké jsou důsledky obezity ?

Zdravotní rizika obezity jsou jednak mechanické přetěžování pohybového aparátu. váhonosných kloubů, páteře a různé ortopedické potíže, tak složité metabolické poruchy, které jsou shrnuty v pojmu tzv. Ravenův metabolický syndrom. Jedná se o hyperlipemii, vyšší hladiny volných mastných kyselin, cholesterolu a kyseliny močové v séru, inzulin rezistentní cukrovku, hyperetenzi, a s tím související aterosklerozu se všemi její riziky. Obezita snižuje kvalitu života a zkracuje jej v průměru o 9 let. Míra zdravotního rizika odpovídá především stupni obezity (Tab.1.). V případech těžké, morbidní obezity dochází někdy k syndromu spánkového apnoe, nebo k Pickwickově syndromu (hypoventilace, dyspnoe, hypoxie, retence CO2 , celodenná ospalost, polycytémie, chronické plicní srdce až oběhová dekompenzace). Důsledkem otylosti jsou taky deprese a neplodnost, a je s ní prokazatelně spojen i vyšší výskyt některých zhoubných onemocnění.

Tab.1. Klasifikace obezity podle hodnoty Body Mass Indexu (BMI)

BMI klasifikace hmotnosti
pod 18,5 podvýživa
20-25 norma
25-30 nadváha
30-35 obezita I. stupně
35-40 obezita II.stupně
nad 40 obezita III. stupně
Změřte si hodnotu svého BMI.

Proč roste výskyt obezity?

Epidemický nárůst výskytu obezity postihuje zejména vyspělé země. V Evropě prevalence obezity vzrostla za 10 let o 10 % až 40 %. Dvounásobně rychle stoupá výskyt extrémní obezity a alarmující je stoupající výskyt obezity u dětí. Příčiny tohoto jevu nejsou zcela objasněny, jsou multifaktoriální od nízké tělesné aktivity, přes nesprávné stravovací návyky, genetickou predispozici až po psychologické, emotívní příčiny a převládající pohodlný, konzumný životní styl. (1.)

Jaký je ekonomický dopad obezity?

Finanční náklady na veškerou léčbu nemocí, vzniklých z obezity, dosahují astronomické odhady. Jejich přesné vyčíslení je patrně nemožné. Kromě přímých léčebních výdajů na terapii diabetu, hypertenze a metabolického syndromu se podílí na vysokých finančních nákladech drahá onkologické terapie, cévní revaskularizační intervence a kardiochirurgické zákroky, náhrady kloubů, transplantace ledvin a dialyzy, rehabilitační léčba, protetika po amputacích končetin a mnohé další výkony, které jsou u obézní populace tak časté. Finanční kalkulace ceny léčby při rostoucím podílu obezního obyvatelstva získávají celospolečenské dimenze. Efektivita investic do léčby obézních je navíc nízká, jelikož pacienti jsou polymorbidní a na léčbu často rezistentní, resp. intervenční zákroky jsou u nich zhusta zatíženy komplikacemi. Důsledky obezity vedou často k invalidizaci, nebo i smrti pacienta.

Jaké jsou možnosti léčby obezity?

Obezita je nyní léčitelná, a to komplexně změnou životního stylu, dietou, psychologicky, farmakologicky a když je potřeba, tak v některých případech i chirurgicky (viz Chirurgická léčba obezity). I přes dílčí úspěchy dlouhodobé výsledky konzervativní léčby nejsou dobré. Po výraznější redukci nadváhy se s návratem do normálního životního režimu dostaví často tzv. „jo-jo efekt“ t.j. návrat do původní, anebo častěji až do vyšší váhy. Více na samostatné stránce léčba obezity.

Má léčba obezity smysl?

Smysl léčbě obezity dává ten fakt, že komorbidity jenž jsou důsledky obezity jsou z velké části reverzibilní (3.), t.j. zdravotní rizika se sníží spolu s redukcí váhy. Nelze proto ponechávat obézního pacienta na pospas jeho samo-léčitelské iniciativě a vlivu atraktivních reklamních artefaktů s vědecky neověřenými přípravky.

Závěr

Obezita je globálním celospolečenským problémem a ne jenom úkolem k řešení ve zdravotníctví, a už vůbec ne jenom individuální záležitostí jednotlivce. Charakteristická je etiopatogenetická složitost obezity, její nenápadný a plíživý průběh s devastujícími zdravotními důsledky, jenž se až sekundárně obtížně a nákladně léčí jako samostatné nemoci. Dramatické závažnosti situace neodpovídá vytrvale pasivní postoj vedení společnosti, ani nedostatečná informovanost populace o příčinách a důsledcích obezity. Stav úrovně poznatků o současných léčebných možnostech lze s nadsázkou přirovnat k informačnímu vákuu, a to nejenom u laiků ale i v medicínském prostředí prvního kontaktu. Léčba obezity „lege artis“ si vyžaduje systematickou a dlouhodobou péči obezitologa, dietologa, psychologa a v indikovaných případech specializovaného bariatrického chirurga, klíčovou je však aktivní spolupráce pacienta. Žádná společnost není tak bohatá, aby si mohla dovolit obezitu neléčit.

Související:
© Banding klub ČR, 2005 - 2006
Banding klub
česky deutsch - magenband english - gastric banding