Amerika praská ve švech! Dvě třetiny dospělých a více než jedna třetina dětí a dospívajících trpí nadváhou nebo obezitou. U dětí se výskyt obezity více než zdvojnásobil v posledních třiceti letech, což je jeden z největších důvodů pro obavy o veřejné zdraví ve Spojených státech. V srpnu 2013 zdravotničtí odborníci USA vydechli úlevou, když statistika naznačila, že rostoucí křivka dětské obezity se už začína vyrovnávat. Po letech bojů se dostavili výsledky boje proti obezitě a kampaně za zdravější stravování a větší fyzickou aktivitu dětí. Někteří odborníci jsou mírně optimističtí, zatímco jiní přímo jásají.
I když celková míra obezity opravdu dosáhla plateau, bližší pohled na rozložení obezity ukazuje více. V článku publikovaném v Proceedings of the National Academy of Sciences od kolegů Carl B. Frederick a Robert D. Putnam, a ukazuje, že Obezita je klesající - ale jen na jednu část populace. Výsledky ve dvou národních zdravotních průzkumech zjistili, že Obezita se snížila mezi teenagery, kteří pocházejí z bohatých, vzdělaných rodin, ale i nadále se zvyšuje mezi chudými dospívajícími. Uvedení společných trendů dohromady vyznívá v tom smyslu, že epidemie polevuje, ale při bližší analýze se odhaluje pozoruhodná sociální nerovnost.
Skutečnost, že Obezita je větší problém pro chudé není žádnou novinkou. Ale uvedený výzkum ukazuje, že rozdíl roste. Mezi lety 2003 a 2010, míra obezity mezi dospívajícími, jejichž rodiče nemají více než středoškolské vzdělání, se zvýšila z 20% na 25%. Za stejné období se míra obezity mezi teenagery, jejichž rodiče měli vysokoškolské vzdělání se snížila ze 14% na 7%. Podobné trendy lze najít, když budeme používat jako měřítko socioekonomického statusu výši rodinného příjmu místo vzdělání rodičů.
Rostoucí rozdíly ve výskytu obezity je špatná zpráva pro úředníky veřejného zdraví, kteří budou muset v příštích letech nadále bojovat s nákladnými chorobami v důsledku obezity. Skutečnými obětmi prohrané války s obezitou jsou děti, jejichž budoucnost má chmurné zdravotní vyhlídky. Obézní děti rostou do obézních dospělých. Oni jsou také více ohroženy řadou dalších zdravotních problémů, jako je diabetes 2.typu, obstrukční spánková apnoe, vysoký krevní tlak, několik druhů rakoviny a psychické problémy.
Takže co je příčinou rozdílných tendencí? Jednoduše řečeno, Obezita je výsledkem energetické nerovnováhy - spotřebuje se více kalorií, než které použíjeme. Chcete-li zhubnout, měli bychom jíst méně a více se pohybovat. Ukázalo se, že všechny děti - chudé i bohaté – dnes již jedí méně kalorií, než tomu bylo před deseti lety. Při srovnání stravovací a tělovýchovného schématu u dospívajících u obou skupin se zjistil rozdíl v pohybové aktivitě, který může být tím rozhodujícím prvkem rozdílného vývoje výskytu obezity v obou skupinách. Kým v méně vzdělaných rodinách s nízkými příjmy je jeden z pěti dětí fyzicky neaktivní. Pro srovnání u vysokoškolsky vzdělaných rodičů jen jeden z 10 dospívajících uvedl, že nedělá žádné sportovní aktivity v týdnu. Rozdíl v míře cvičení v různých sociálních skupinách v průběhu posledních deseti let prudce narostl a odráží tak i trend obezity.
Co je hnací silou pro tak ostrý rozdíl v pohybové aktivitě v posledních několika letech? Odpověď je složitá, ale dobrým výchozím bodem je podívat se na roli škol, obytných čtvrtí a zdravotníků v USA. Dospívající z chudých rodin se se stále s menší pravděpodobností účastí na organizovaných sportovních aktivitách. Zavedení programy "pay and play" (zaplať a hraj) učinili ze školních sportovisk luxus, takže jen členové bohaté rodiny si to mohou dovolit. Vstup do fotbalového týmu ve školní čtvrti Arlingtonu ve státě Massachusetts stojí 500 dolarů, co se zdá být téměř přiměřené v porovnání s cenou za hru tenisu v Riverside, místní školní čtvrť v Ohiu: za 874 dolarů. V rámci úsporných kroků bylo mnoho škol nuceno snížit nebo dokonce eliminovat své sportovní programy - a to jsou školy, které navštěvují zejména chudé děti.
Chudé děti pravděpodobně žijí v chudých čtvrtích, které poskytují méně příležitostí pro fyzickou aktivit. Děti, které žijí ve čtvrtích s chodníky, parky a rekreačními středisky, kde je pocit bezpečí při jízdě na kole kolem bloku, nebo při běhu po parku. Proto je pravděpodobnější, že méně obézních dětí bude z bohatších rodin. Bohaté dospívající mají pravděpodobně pravidelnou lékařskou prohlídku, kde si nechají poradit o významu zdravé výživy a fyzického cvičení.
Pokud se podaří zvládnout růst dětské obezity, pak bude šance na snížení obezity u dospělých. Autoři v USA přichází k závěru, že děti by měli mít rovný přístup k tělesné výchově, do školních sportovních, rekreačních středisek a na dětská hřiště, měli by se cítit bezpečně když chodí pěšky nebo se hrají na skateboardu po okolí. Více než šíření poselství veřejného zdraví o důležitosti zdravé stravy a fyzického cvičení, bychom měli zaútočit na samotnou příčinu problému.
