Lidi podobně jako jiní savci jsou stvořeni pro pohyb. Při větším fyzickém výkonu, jako je například běh, jsme schopni zvýšit svůj klidový energetický výdej více než 10-ti násobně a dokážeme podle stupně trénovanosti setrvat v této aktivitě i desítky minut. Aby špičkový sportovec – sprintér, dokázal zaběhnout 100 metrů za 10 sekund, musí zrychlit svůj metabolismus dokonce 100-násobně. Zkrátka stavba a fungování lidského těla je uzpůsobeno k podávání fyzické námahy. V dnešní době je člověk díky vymoženostem civilizace vystaven nezvyklému nedostatku pohybu, jenž vede k postižení nemocemi z tělesné nečinnosti. Homo sapiens (Člověk rozumný) tak čelí výzvě – nutnosti vyhledávat pohybovou aktivitu a cílené cvičení, v zájmu udržení si svého zdraví.
Odborníci dnes již vědí, jak důležitou tkání pro zdraví je kostrové svalstvo, jedná se o vývojově nejmladší endokrinně aktivní orgán. Sval při své činnosti produkuje hormonální látky„myokíny“, které mají příznivý vliv na cévy, metabolizmus tuků a cukrů. Po aktivním hodinovém cvičení přetrvává pozitivní efekt 24 hodin.
Vědci z Bostonské univerzity hodnotili funkční vlastnosti cév a glukózovou toleranci u zdravých dobrovolníků s průměrným věkem 31 let, a to před a po 5-denním období přísného ležení v posteli. Už po tak krátké inaktivitě pozorovali souběžný vývoj inzulínové rezistence, mikrovaskulární dysfunkce, dyslipidémie a hypertenze. Jinými slovy tato studie naznačuje, že cévní systém je velmi citlivý na metabolické změny spojené s tělesnou nečinností a dokazuje, že již docela krátké období inaktivity může mít tak nepříznivé metabolické a cévní důsledky, jako je laicky řečeno náběh na cukrovku, zvýšení tuků v krvi a zvýšení krevního tlaku. (zdroj: Hamburg NM, McMackin CJ, Huang A, et al. Physical Inactivity Rapidly Induces Insulin Resistance and Microvascular Dysfunction in Healthy Volunteers. Arterioscler Thromb Vasc Biol, 2007; 27: 2650-2656. )
Pro dosažení zdravotního benefitu se doporučuje zejména aérobní aktivita, tj. dynamické cvičení jako je např. běh. Při obezitě je vhodné zejména plavání, jízda na kole, rychlá chůze a nordic walking. Přesto je známo, že i silový trénink (posilování) má pozitivní účinek na metabolismus. Odborníci v učebnici Klinická obezitológia (2013) doporučují, aby se cvičilo denně, případně obden, minimálně 3x do týdne. Pauza v tréningu by neměla přesahovat dobu dvou dnů. Cvičení doporučují v takovýchto dávkách:
Pokud je cílem cvičení váhová redukce – doporučuje se střední tělesná aktivita (s frekvencí srdce kolem 40-70% max. tepové frekvence) po dobu 250-300 minut v týdnu. Pro udržení redukované váhy je vhodné dávku ev. Intenzitu zvýšit.Pokud je cílem zvýšení tělesné zdatnosti nebo zlepšení metabolických ukazatelů, pak je vhodná aktivita vyšší intenzity (50-80% max. tep. Frekvence) po dobu 200 min/ týden.
Nejdůležitější jak „rozumně“ zvládnout tyto obtížné podmínky v kterých se člověk rozumný ocitl, je najít to správnou motivaci. To znamená najít zejména tři věci:
1/ realistické cíle a důvody proč cvičit ( např.tento článek),
2/ formu aktivity a hned i datum od kdy… (podívej na Nordinc Walking akce klubu na strránkách),
3/ blízké osoby, které vás budou podporovat a stimulovat (viz bod 2).
