Obezitu rozpozná na první pohled i laik, ale s ní úzce spojené spánkové poruchy dýchání zůstávají veřejnosti i odborníkům ve zdravotnictví často nerozpoznány a neléčené. Obstrukční syndrom apnoe (OSA) jsou zástavy dechu, které se pozorují u spících a chrápajících, a které ohrožuje zdraví poklesem nasycení krve kyslíkem během spánku. OSA u těžce obézních se vyskytuje až v 50%- 90%. Často se kombinuje s OHS (obesity hypoventilation syndrom, tzv. Pickwickův sy.) t.j. s trvale zvýšeným CO2 (s hyperkapnií) i bez apnoe - zástav dechu. Zásoby tuku se u obézních ukládají nejenom v podkoží, ale i na krku tak, že při povolení svalstva dochází ke kolapsu a uzavírání dýchacích cest. Ukazuje se, že obstrukce dýchacích cest není pouze lokální tvarovou anomálií, ale určitým projevem metabolického syndromu. Podobně jako u dalších metabolických onemocnění spojených s obezitou je redukce váhy považována za základní a nejefektivnější terapeutický krok u OSA i OHS. Zhubnutí o 10-15% tělesné váhy snižuje závažnost OSA o 50%. Jelikož v dlouhodobém horizontu globálně selhává neinvazivní konzervativní a farmakologická terapie těžké obezity, její jedinu účinnou léčbou je operační léčba, zejména když jsou přidružená onemocnění jako je i OSA. Bariatrie se vyvíjí od poloviny minulého století, historicky se osvědčila a do celosvětového počtu cca 600 000 zákroků ročně se rozšířila zásluhou laparoskopie, která zvýšila bezpečnost operace a vlivem hlubšího poznání metabolických účinků bariatrie. Základním cílem bariatrické intervence je snížení zdarvotních rizik obezity, konkrétně u pacientů s OHS a OSA to znamená snížení rizika z hypoventilace a hyposaturace kyslíkem, zmírnění závažnosti OSA. K úplnému vymizení spánkových poruch dýchání dochází pooperačně jenom u části operovaných, ke zlepšení téměř u všech. Kosmetický efekt hubnutí je sekundární. Indikace operace v bariatrii a metabolické chirurgii je multidisciplinární (obezitologem, chirurgem a psychologem). Adept bariatrické operace má mít za sebou neúspěšné pokusy o hubnutí a musí trpět tzv.„morbidní obezitou“ (BMI 40 a víc), nebo „klinicky závažnou obezitou“ (BMI 35 a víc, pokud již trpí jednou či více komorbiditami, např. OSA či OHS).
Výskyt OSA je podhodnocen, v našem souboru operovaných byl znám před operací u cca 11% bariatrických adeptů, statistiky ze světa signalizují, že kdyby byl každých před operací vyšetřen ve spánkové laboratoři, byla by diagnóza OSA přiřčena více než polovině těžce obézních. Kapacity spánkových laboratoří jsou ale zcela zahlceny. Zjišťuje se, že OSA úzce souvisí nejenom s obezitou, ale i s vysokým krevním tlakem a s cukrovkou 2. typu. U nově zjištěného diabetu se asi v polovině případů dá zjistit i OSA.
Rozvíjí se celý obor spánkové medicíny, který doporučuje režimová opatření u lehkého stupně OSA, u těžké formy je účinný CPAP, přístroj na spaní, který zajišťuje vyšší atmosférický tlak v dýchacích cestách - pacient spí s maskou na nosu, tváři nebo obličeji. Každopádně ale funguje redukce váhy u obézních - to je ten nejefektivnější léčebný krok v léčbě spánkových poruch dýchání. Zhubnutí zlepší hypertenzi, pohyblivost, jaterní testy, cukrovku i OSA... jen ho dosáhnout a udržet! To je problém.Pro ty těžce obézní, které mají snahu a nedaří se, existuje ještě účinné a opomíjené radikální řešení - bariatrická a metabolická chirurgie.
